Speciální výkony

Moxování je jedna z možných metodik, kterou lze působit na akupunkturní body, jedná se o neinvazivní způsob, kdy je akupunkturní bod nahříván pelyňkovým doutníkem. Účinek tepla působí především do hloubky. Na rozdíl od akupunktury, která pracuje s existující energií organismu a přerozděluje ji, moxa umí prostřednictvím tepla energii do těla dodávat.

Prohřívajícím teplem dochází k harmonizaci rovnováze mezi energií jin a jang. Moxa stimuluje tok energie čchi s následujícími účinky:

• Zlepšuje imunitu.
• Podporuje regeneraci organizmu.
• Normalizuje vegetativní funkce.
• Navozuje stav relaxace.
• Podporuje trávení.

Vůně hořícího peliňku navozuje pocit uvolnění a má baktericidní účinky. Moxování se používá při onemocněních způsobených chladem, ať už vnitřním nebo vnějším, jako jsou: onemocnění dýchacích cest (záněty, astma), poruchy trávicího traktu (průjem, zácpa, žaludeční vředy), menstruační potíže, nemoci močopohlavního ústrojí, revmatické a degenerativní onemocnění kloubů. Dále se doporučuje při depresích, stavech vyčerpanosti a únavy.

Moxování lze provádět i jako kombinovanou metodu, kdy lze doplnit regenerační masáž zad a šíje moxováním potřebných akupunkturních bodů a tím navodit uvolnění a úlevu v postižených oblastech.

Fonoforéza je metoda, která pracuje na principu tónové rezonance. Říká se jí také tónová akupunktura. Stejně jako u akupresury se v případě fonoforézy nepoužívají povrch porušující jehličky. Aktivní body jsou stimulovány terapeutickými ladičkami přesně naladěnými na setiny hertzů. Ladičky na tělo působí kmitáním, chvěním a mírným tlakem. Nejčastěji se používá několika ladiček s různými frekvencemi, které nejlépe odpovídají terapeutickému účelu

Technika segmentové masáže je odvozena od masáže klasické. Na rozdíl od relaxačních a regeneračních masáží působí masáž segmentová vice na nervový systém. Stimulací receptorů posílá masér signál dostředivými drahami do mozku masírovaného klienta, který reaguje vysíláním zpětné reakce z mozku do kůže, podkoží a svalů. Masáž je prováděna s cílem odstranit reflexní změny na kůži a v hlubších tkáních, které mohou být způsobeny například fyzickým přetěžováním dané oblasti, zvýšeným svalovým napětím, nebo onemocněním vnitřních orgánů.

Hmaty používané v segmentové masáži se liší od hmatů používaných v masáži klasické, nebo sportovní, ale na rozdíl od nich zasahují tyto hmaty do nejhlubších tkáňových vrstev, které jsou dosažitelné z povrchu těla.

Ve smyslu shrnutí technik segmentové masáže se jedná o relativně mladou techniku masáže, i když některé z těchto technik byly využívány v čínské akupunktuře. Segmentová masáž, jak jí známe dnes se začala formovat v počátku 20 století. Jedním z jejích průkopníků byl Henry Head, který v roce 1898 popsal změny citlivosti kůže při onemocnění vnitřních orgánů (dle inervace z odpovídajícího míšního segmentu tzv. Headovy zóny – maximální body s nejvyšší kožní citlivostí).