Historie masáže zasahuje hluboko do minulosti. Souvisí s dotekem, se zdravím, s péčí o sebe sama, s péčí o tělo i duši. Zcela instinktivně si i dnes sami třeme či hněteme bolavá místa, třeba krk či rameno, dotýkáme se bolavých částí těla.

Nejstarší dochované písemné zmínky a nástěnné malby či sochařské reliéfy zpodobňující masáže se dochovaly například z Egypta, starého Řecka a Říma, Persie, Mezopotámie, Japonska, Číny a Indie. V Egyptě a v Indii se při masáži hojně využívalo vonných esenciálních olejů a silic, znali reflexní účinky masáže, využívali je při léčení a hygienické péči. V Číně byly masáže použity k prevenci a léčení nemocí, doplňovalo je energetické a vitalizační cvičení. V řecké a římské kultuře, byly masáže používány hojně před a po sportu, a během rekonvalescence. Starověký řecký lékař Hippokrates doporučoval, aby se jeho žáci naučili používat masáže, neboť dle něj mohou hluboce uvolnit, zmírňují duševní a fyzickou únavu, umí navodit pocit relaxace a pomáhají od bolesti. Znal také příznivý účinek masáže na krevní oběh, nespavost, hojení následků poranění a byl si vědom příznivých účinků masáže. Cladius Galenus, slavný římský lékař, používal masáže cíleně při výcviku gladiátorů. Rozeznával masáž přípravnou, která připravovala zápasníka na výkon a masáž k odstranění únavy, používanou po výkonu k urychlení regenerace. Masáže byly v mnohých starých kulturách též spojeny s energetickými a posvátnými rituálními praktikami, případně šlo o kosmetickou záležitost a součást každodenní hygieny. Některé starověké kultury měly masáže zahrnuty v celostním systému péče o zdraví a rovnováze těla, duše i ducha. Středověk znamenal „v civilizovaných“ končinách úpadek ve všech směrech přírodního vědění, lékařství i kultury těla. Horší se hygiena, lidé se bojí nákaz a vody, množí se infekční choroby a upadá zájem o lázně a s nimi spojené masáže. Pouze Arabové si v tomto období udrželi vysoký standard péče o tělo, i když hmaty byly odlišné, vycházející z jejich tradic, např. maséři využívají svá chodidla. Některé národy a kultury si však uchovaly původní kořeny svého vědění. Například slovanská a zřejmě i předslovanská tradice, kdy lidé využívali parní lázně a masáží v podobě tepání březovými či dubovými metličkami, se uchovala dodnes.

Cílem regenerační a relaxační masáže je obnova psychické a fyzické pohody, s tím také samozřejmě souvisí i regenerace celého těla. Mechanická stimulace kůže, podkoží a svalových vrstev, vede k masivnímu prokrvení především svalů. Dochází při ní ke zrychlení látkové výměny, vytlačení odpadních, látek (např. solí vápníku, kyseliny mléčné, vody…) do kapilárního a lymfatického řečiště. Ztuhlý svalový systém reaguje uvolněním jednotlivých svalových vláken, povolením spazmů. Postupně dochází k celkové regeneraci organismu a odstranění únavy. Je třeba dodat, že masáž neslouží k posílení svalů, pouze může svalové skupiny připravit na lepší výkon. Relaxace je stav, kdy se v našem těle uvolňuje svalové a psychické napětí, při kterém se zbavujeme únavy a stresu. Po takovémto uvolnění dochází k načerpání nové energie a harmonizaci tělesné a duševní kondice.

Regenerační procesy fyzické stránky člověka představují stimulaci krevního a lymfatického oběhu, podporu imunitního systému, působení na nervovou a hormonální soustavu, uvolnění svalového napětí, zmírnění nebo odstranění bolestí měkkých tkání, zjemnění pokožky, ale mohou také podpořit detoxikaci organismu. Psychická regenerace nám může zajistit lepší spánek, odstranit bolesti hlavy a zlepšit celkovou psychickou pohodu a odolnost v každodenním životě. Dalším důležitým účinkem těchto masáží je prevence. V ideálním případě by se měl každý člověk o sebe a své tělo starat v rámci svých možností tak, aby předcházel případným onemocněním. Dnešní uspěchaná doba přeje stresům, únavovým syndromům, vyčerpání, poruchám spánku, psychickým potížím, ale i tělesným poškozením z nedostatku pohybu nebo také špatným stravováním. Psychická i fyzická pohoda určitě napomáhá předcházet tzv. civilizačním chorobám.

INDIKACE (Kdy ANO)

• odstranění únavy po fyzické, ale i psychické zátěži
• regenerace organismu bez ohledu na sportovní aktivity
• odstranění svalového napětí a bolesti např. při stereotypní práci a nedostatečné pohybové aktivitě
• posílení imunitního systému
• po konzultaci s lékařem je vhodné rozdělit celkovou masáž do dvou etap (platí při cukrovce, epilepsii, vysokém, nízkém nebo kolísavém krevním tlaku)

KONTRAINDIKACE (Kdy NE)

• akutní infekční onemocnění (akutní růže-erysipel, nachlazení, rýma, horečka, opary)
• akutní ekzémy
• akutní lupénka
• těhotenství
• zánětlivá onemocnění, zánět žil
• onkologické onemocnění v jakékoli fázi
• křečové žíly, trombóza
• bezprostředně po jídle (1–2 hodiny)
• hemofílie
• po požití alkoholických nápojů a po užití tišících léků

Jak často?

Jednorázová regenerační a relaxační masáž postrádá smysl. Velmi vhodné je absolvovat několik výkonů 3-4 s odstupem minimálně jednoho týdne. Následně pokračovat v udržovacím procesu min. jednou za čtyři až 6 týdnů.

Jak podpořit účinnost masáže?

Po Regenerační a relaxační masáži je nezbytné vyhnout se fyzické i psychické námaze a dopřát si minimálně 30 min odpočinek v relaxační poloze. Dodržovat pitný režim – tzn. doplnit tekutiny (vodu bez bublinek, ovocné, bylinné či zelené čaje). Nevhodné jsou alkohol
coca-cola apod. Působením tepla dochází k riziku dehydratace.  

Po masáži mohou nastat některé nežádoucí reakce organismu

Po účinné masáži může přechodně dojít ke zvýšení pocitu únavy, někdy jsou přítomny bolesti hlavy nebo častější močení. Při problémech s akné je třeba počítat s přechodným zhoršením stavu pokožky. Jde o reakci těla na odstraňování toxických látek a vždy do několika hodin nebo několika málo dní vymizí.